Nejen v továrnách, ale také v každé dílně – ať již profesionální či domácí, se používá mnoho různých přístrojů, nástrojů, nářadí a pomůcek, které jsou výsledkem lidského důvtipu a bádání vynálezců a zlepšovatelů minulého století.
Jedním z takových nástrojů, který je nezpochybnitelným pomocníkem zejména strojařů, je protahovací trn. Že jste takový název ještě neslyšeli? Je to dost pravděpodobné – v běžné dílně domácích kutilů ho vlastně ani nenajdete. Ovšem v odborných dílnách a ve strojírenském průmyslu je to věc, bez níž by se pracovníci vlastně ani neobešli. Bez protahovacího trnu by totiž nevzniklo mnoho prospěšných produktů, které nám usnadňují život.
Protahovací trn slouží k obrábění materiálu a strojírenských polotovarů (např. různé díly pro automobilový či letecký průmysl, ale i pro ostatní dopravní prostředky). Přesněji řečeno, tento nástroj se používá k výrobě otvorů (vnitřní drážkování), které mají jiný nežli kruhový tvar. Mohou to být třeba různé mnohoúhelníky, například lichoběžníky.
Protahovacímu trnu se někdy také říká protlačovací. A jak takové protahování neboli protlačování probíhá? Tento proces je známý už více než sto let. Stroj, který k této činnosti slouží, se nazývá protahovačka a funguje na hydraulický pohon; a právě v protahovačce je protahovací trn ukotven. Kov, jenž máme v úmyslu obrábět, se pevně upne, a po spuštění začne trn vykonávat pohyb, kterým se docílí žádaného efektu – tedy získání určitého otvoru. To vše probíhá za vysokého tlaku a mechanického tření.
Protahovací trn je speciální nástroj, který sestává z mnoha ostrých zubů – břitů, různých velikostí; neobrábí materiál tedy jen jedním břitem, ale má celou řadu několika řezných částí. Každý ze zubů odebere z obrobku „třísku“ a kalibrovací zuby upraví tvar otvoru a jeho rozměry.
Protahovací trny se vyrábí ze speciální nástrojové oceli či ze slinutých karbidů. Jejich délka může být od desítky centimetrů až třeba do dvou metrů. Někdy je zapotřebí využít při práci i sadu trnů, neboť jeden jediný by na obrábění nestačil – to se uplatňuje hlavně v sériové výrobě (např. při obrábění vnitřních drážek ozubených kol, u měřicí a regulační techniky, při výrobě strojů, nástrojů a nářadí, domácích elektrospotřebičů nebo třeba u kovových částí nábytku, aj.). Avšak ani použití protahovacích trnů u kusové výroby není výjimkou.
U protahovacích trnů dochází postupem času k opotřebení, a proto je nezbytné provádět průběžně jejich servis k zajištění delší životnosti – zejména se jedná o ostření a také o povrchovou úpravu.
