Devátá třída je pro většinu žáků ve znamení hledání té nejvhodnější školy. Každý z nich má jinou představu o svém budoucím povolání, jiné sny, cíle i záliby. Je tedy jasné, že se o žádné z nich nedá říci, že je skutečně ta nejlepší. Každému vyhovuje něco jiného. Ovšem najít tu pravou může být větší problém, než se zdá.
V naší zemi máme tři typy středního vzdělání: střední odborná učiliště, střední odborné školy a gymnázia. A ačkoliv většina rodičů pro svého potomka preferuje první, případně druhou možnost, není to vždy nejlepším řešením. Jak tedy správně vybrat?
Jako první bychom se měli podívat na známky našeho potomka. A nyní nikoliv na průměr, nýbrž na to, v kterých předmětech dosahuje nejlepších výsledků. Také bychom se měli zajímat, proč tomu tak je. Má na onen předmět talent? Mají dobrého učitele? Nebo jej baví, a tak se na něj více učí?
Stejně tak bychom měli věnovat pozornost i mimoškolním aktivitám. Hraje na hudební nástroj? Provozuje nějaký sport? Nebo má jinou aktivitu? Pokud ano, jak dobrý je v ní? A jak moc jej baví? Zde je potřeba říci, že ve sportovních či uměleckých oborech se dokáže prosadit pouze pár skutečně talentovaných jedinců, a šance, že váš syn či dcera mezi ně bude patřit je skutečně malá.
Opomíjet bychom samozřejmě neměli ani přání našeho dítěte. Je dobré s ním probrat jeho představy o budoucí kariéře, o tom, čím by chtěl být. Je ovšem nutné mít na paměti, že v tomto věku může ještě mít o jednotlivých povoláních poněkud nerealistické představy, a je na nás, abychom mu vysvětlili, že to s nejvyšší pravděpodobností nebude až tak růžové.
Na základě toho všeho pak vybereme školu, která pro něj bude nejlepší. Zde je třeba poznamenat, že rozhodně není dobré zatracovat učební obory jako ty, kam chodí ti hloupí. Pokud je synek či dcerka manuálně zručný, rozhodně to pro něj bude ideální.
Ačkoliv se to nemusí zdát, je to závažnější rozhodnutí, než jak to vypadá. A jako k takovému bychom k tomu měli přistupovat.