Virtuální identity totiž dokážou být velmi propracované a matoucí.Počítače jsou dostupné prakticky všem. Často k nim usedají děti, které sotva zvládají číst. Ale nejrizikovější skupinou se jeví děti v pubertálním věku. Největším problémem nejen u této skupiny je dětská naivita. Naprosto věří tomu, že člověk, který se za někoho vydává, jím musí i stoprocentně být. A právě toho mnohdy uživatelé internetu zneužívají.
Osoba sedící za monitorem se cítí nepolapitelná. Pomocí nějaké sociální sítě si vytvoří libovolnou identitu a skrz ni potom oslovuje ostatní. Děti se na internetu často nudí, a proto jim nedělá problém si začít psát s cizími lidmi. Jejich bezprostřednost je v tomto případě velkou nevýhodou. V dnešní době rodiče nemají příliš času na to, aby své děti kontrolovali, co na internetu provádí, a tím je tedy riziko ještě větší.
Děti kolem přibližně 15. roku hledají na internetu jakýsi „adrenalin“, a co jiného je dopisování si s cizím člověkem? Často se cítí osamělí a mají pocit, že je proti nim celý svět. A právě v tuto chvíli nastupuje naslouchající „přítel“ na telefonu, který si vždy najde vlídné slovo a vždycky rychle odpoví. Díky postupně narůstající důvěře si tak může čím dál více dovolovat, a právě proto některé případy končí až na hranici sexuálního harašení.
Zajímavé je položit si otázku, proč by to ten neznámý člověk za obrazovkou dělal. Často se jedná o starší, deprivované muže (především). Poslední dobou se ale objevuje „trend“, kdy takovouto „zábavu“ vyhledávají mladí nudící se lidé (velmi často studenti vysokých škol). Další věc je, do jaké míry si uvědomují důsledky svých činů. Ve virtuálním světě máme totiž často tendenci propadat pocitu, že všechno je jen nějaká simulace. Tím je ale samozřejmě neomlouvám. Jen je potřeba brát v potaz, že jsou mezi nimi velmi často psychicky narušení jedinci.
Tuto problematiku vytáhl na světlo Vít Klusák v jeho netradičně pojatém dokumentu V síti. Najal 3 slečny, nasimuloval dětský pokojíček a vstoupili do světa internetových chatů. Výsledky byly šokující a snad mnohým uživatelům, a hlavně rodičům otevřely oči. Můžeme tedy jen doufat, že se bude šířit osvěta spjata s tímto nechvalným fenoménem a podobných případů bude jen a jen ubývat.
